5REASONS · DÍL 44
Šimon Pánek
Šimon Pánek, spoluzakladatel Člověka v tísni, mluvil v 5reasons o lidech, kteří ho formovali, o tom, jak se řídí mnohamiliardová nezisková organizace, proč má smysl pomáhat daleko od Česka a jak vypadají první hodiny po velké katastrofě.
O čem byl rozhovor
Rozhovor začal tím, co Pánka na dnešní době trápí a co těší. Trápí ho rozpad světové stability, kde se podle něj víc prosazuje síla a násilí. Těší ho naopak posun mladé generace, kterou jeho organizace sleduje průzkumy v programu Jeden svět na školách. Jako lidi, kteří ho formovali, jmenoval Václava Havla, dalajlamu a svého otce, který strávil jedenáct let v komunistických táborech a v roce 1953 utekl z Jáchymova.
Velká část rozhovoru patřila tomu, jak funguje nezisková organizace s obratem v miliardách. Pánek vysvětloval, že Člověk v tísni nedostává peníze „na dobro“, ale soutěží o konkrétní projekty s německými, francouzskými či americkými organizacemi, a že stát neziskovkám platí za služby, které by jinak musel zajistit sám. Popsal, jak vybírají země, proč mají v Africe dlouhodobé programy a jak vypadají první hodiny po velké katastrofě: lidé z Prahy odlétají během jednoho dne s penězi na pronájem kanceláře a nákup pomoci.
V druhé půlce přišla řeč na neutralitu v konfliktech, od obklíčeného Sarajeva přes okupovaná území na Ukrajině po Gazu, kde podle něj Česko omlouvá skoro vše, co izraelská armáda dělá. Českou společnost označil za výjimečnou v okamžité solidaritě a připomněl, že ukrajinští uprchlíci podle něj státu loni přinesli o 8 až 10 miliard korun víc, než stáli. Na závěr mluvil o tom, že dobrý podnikatel, který platí daně a slušně zachází s lidmi, je pro stát stejně užitečný, a že vstup do evropské politiky do budoucna nevylučuje.
Pět myšlenek
Pět myšlenek z rozhovoru.
- 01
Těší ho posun mladé generace. Podle průzkumu programu Jeden svět na školách před 20 lety nevyjadřovala jasnou podporu členství v EU a NATO ani polovina žáků, dnes jsou to přes tři čtvrtiny.
- 02
Rozdíl mezi byznysem a neziskovkou podle něj není ve velikosti, ale v tom, že peníze jsou prostředek, ne cíl. Člověk v tísni měl předloni obrat 6 miliard, o zhruba 80 % financí soutěží na světovém trhu a platy v organizaci jsou veřejné.
- 03
Na námitku, proč pomáhat v Africe, odpovídá čísly: přímá zahraniční pomoc jde ve stovkách milionů ročně, zdravotnictví v stovkách miliard. Pomoc podle něj souvisí se stabilitou, migrací i budoucími obchodními partnery, příkladem jsou programy proti HIV.
- 04
Při náhlé katastrofě může organizace začít hned díky humanitárnímu fondu, do kterého jde polovina pravidelných příspěvků od skoro 50 000 dárců. Lidé z Prahy odjíždějí během jednoho dne a koordinují se přes úřad OSN pro humanitární záležitosti (OCHA).
- 05
Klíčem k pomoci je potřeba, ne strana konfliktu: v obklíčeném Sarajevu podporovali matky a děti na obou stranách, na Ukrajině i lidi na okupovaných územích. Kritizuje, že v Česku omlouváme téměř cokoli, co izraelská armáda v Gaze dělá.
Citace
Co zaznělo.
„Když se někdo chová jako svině, tak to neznamená, že ty se můžeš taky chovat jako svině.“
„Mně prostě vadí, když jsou věci nefér a když jsou špatně.“
„Klíčem k té pomoci není, na které straně ta těhotná žena nebo to malé dítě bydlí, ale jestli tu pomoc potřebuje, nebo ji nepotřebuje.“
Zajímavost
Když se díval na schůzku ukrajinského prezidenta v Oválné pracovně, šel si nejdřív nalít panáka a pak na dva dny vypnul zprávy, aby se tím nenechal deptat.
Co si odnést
Co si z rozhovoru odnést.
- Rozlišovat, co můžete ovlivnit a co ne, šetří energii na věci, které změnit jdou.
- Velká organizace se neřídí jen dobrým srdcem, potřebuje kontrolu, schvalovací procesy a reporting stejně jako firma.
- Rezerva připravená předem umožňuje jednat okamžitě, když přijde krize.
Souvisí
Témata, která se v rozhovoru potkala.
Názory hostů jsou jejich vlastní. Funkce a zařazení jsou uvedeny k datu rozhovoru.
Úvodní hovor
Chcete probrat vlastní majetek?
30 minut, zdarma a bez závazku. Zjistíme, co vás přivádí a jestli spolupráce dává smysl.